Historie obce

První zmínka o obci pochází pravděpodobně z roku 1220, kdy na místě dnešních Dobronic u Bechyně sídlil Jan, jehož otec Dobroň patřil podle některých zdrojů k rodu jihočeských Vítkovců. To však není úplně jisté, protože jméno Jan i jméno Dobroň bylo v té době docela hojně rozšířeno. Hrad tam byl postaven asi v první polovině čtrnáctého století a jako jeho majitel a možná i zakladatel je zmiňován Diviš z Dobronic. Jeho potomci vlastnili hrad do patnáctého století.

V roce 1455 hrad na krátko kupuje Oldřich z Rožmberka a v roce 1459 se dalším novým majitelem Dobronic stává Vít ze Rzavého. Roku 1469 Vít umírá, ale do té doby stačil z hradu udělat hlavní rezidenci rodu. Po jeho skonu tam sídlí i jeho synové Ondřej a Vít. Roku 1528 kupuje hrad rod Hozlauerů z Hozlau, jmenovitě Jindřich, Jiří a Volf. Janu Jiřímu Hozlauerovi byl hrad zkonfiskován v roce 1622.

Hrad byl později i ve vlastnictví řádu jezuitů a byl využíván jako letní působiště tohoto řádu, který měl své hlavní sídlo několik kilometrů odtud v obci Opařany. Pak hrad už jen chátral. Existují i zmínky o tom, že v roce 1790 úředníci nařídili demolici. Jestli skutečně proběhla, není zcela jasné, protože v roce 1882 nechávají zbytky hradu opravit hrabata z Paaru, která vlastnila dobronický statek od roku 1825.

V roce 1948 připadla dobronická zřícenina do rukou státu. Po roce 1972 byla na popud Okresního národního výboru v Táboře provedena její oprava, která je však dodnes považována za rozporuplnou.

Připravil Jaroslav D. Ptáček